Severohorácký kroj
Pro oblast severního Moravského Horácka je v kroji typické užívání podomácky vyráběných látek. Jednak to byla plátna různých kvalit, jednak „konofasy“, určené na spodní sukně a vrchní sukně pro méně sváteční příležitosti, živůtky a ložní prádlo.
V neposlední řadě to byly "šorky" „šarky“ a "mezulány" - polovlněné vzorované látky, z nichž se šily sukně na sváteční příležitosti. Každá žena a dívka jich měla plnou truhlu - rozmanité barevné kombinace pruhů a kostek tak i změny tkaní v jednotlivých pruzích dodávaly lesku svátečnímu oděvu zdejšího chudého kraje.
Tkalcovství bylo v minulosti řemeslem, jež živilo celé rodiny a zajišťovalo dostatek textilu jak pro domácnost, tak i na prodej.
Široké uplatnění v oděvu i interiéru našel modrotisk. Šily se z něj zvláště všední a pracovní kroje - sukně, zástěry, šátky a kabátky ("župky", jupky), oblíbené bylo "modrací" povlečení.
Mnoho součástek se šilo z kůže. Nejdéle se nosily kožené kalhoty po kolena z nebarvené bělavé kůže.
Pro Horácko je typická bílá dírková výšivka na plátně s výplněmi a pavoučky, povětšinou s rostlinným a květinovým vzorem, pouze v okolí Radostína n. Osl. nacházíme i figurální motivy. Místy se k bílé přidává střídmě červená a modrá. Taková výšivka se uplatnila na "fěrtochu", neboli zástěře a na "půlkách" na krk, tedy polovičním šátku.
Dívky na severním Moravském Horácku nosívaly do kostela pracné půlkové čepečky, tzv. "škařoupky", jejíž půda byla celá pokryta bílými nebo barevnými uzlíčky a plastický rostlinný vzor tak vystupoval z této plochy. V některých vesnicích si vdané ženy škařoupky převazovaly na úzko složeným šátkem a cípy visely na zádech nebo byly přehazovány přes rameno dopředu.
Převážně mužskou záležitostí bylo vyšívání na vlně a kůži. Nejkrásnějšími příklady je barevná výšivka na bílých kožiších, která se soustřeďovala na zádech, menší motivy byly u kapes. Aplikace z jemné bílé kůže byly prošívány jednoduchými ozdobnými stehy. Takové bílé zimní kožichy přetrvaly jako jedna z posledních poučástek mužského kroje jak na české tak na moravksé straně Českomoravské vrchoviny.
Pěkným doplňkem kroje je kožený sotůrek - úzký hluboký košík z kůže s víčkem, zdobený vytlačovanými vzory.
Horácký kroj dosáhl svého vrcholu po polovině XIX. století. Jako rezidua se některé součástky udržely až hluboko do století XX.